Hornický hrádek ze 13. století

V roce 2004 byl publikován první odborný článek týkající se zajímavého opevnění v jihovýchodní části katastru obce Vyskytná nad Jihlavou. Vzhledem k tomu, že v současnosti (v roce 2008)probíhají jednání o prodloužení nedaleko provozované skládky odpadů (po rozšíření by vzdálenost této skládky od tohoto objektu byla pouhých 150m), žádá se o záchranu této ojedinělé lokality a to zápisem do seznamu nemovitých kulturních památek kraje Vysočina.                                                                                                                           

Na úvod je třeba zdůraznit, že jde prozatím o jedinou památku tohoto druhu v celém historickém jihlavském rudním revíru a navíc ležící při doposud zachovaném vodním náhonu z roku 1315, který sloužil k pohonu vodotěžných strojů v dolech ve Starých Horách u Jihlavy. Pominout nelze ani skutečnost, že jižně od tohoto opevnění zachytil archeologický průzkum prováděný Muzeem Vysočina v Jihlavě existenci hutě na zpracování vytěžené stříbronosné rudy a tím nepřímo potvrdil, že v opevnění bylo ukládáno stříbro před odvozem do mincovny v Jihlavě. Průzkum pak datoval vznik opevnění do druhé poloviny 13. století. Nutno ještě uvést, že tato nevelká fortifikace byla zprvu nazvána hornickým hrádkem, nejnověji pak názvem motte, a bude jí věnována samostatná pozornost na semináři Stříbrná Jihlava v září tohoto roku.                                                        

Půdorysem lze tuto nově objevenou fortifikaci mezi obci Plandry a Vyskytná nad Jihlavou přirovnat ke známé fortifikaci ve Štítkách na Želetavsku, kde dolování probíhalo kolem r. 1257. Přitom jádrem obou opevněných lokalit je kruhová plošina o průměru 26-30 m, oproti dnu příkopu převýšená o 2 až 4 m. Zatím co akropoli ve Štítkách obepíná dvojice soustředných příkopů a valů, zčásti již odstraněných, akropoli ve Vyskytné ohraničuje jediný příkop. Šířka příkopů kolísá mezi 5 až 8,5 m. Opevnění ve Štítkách bylo interpretováno jako „určitý opevněný útvar související s organizací těžby zlata v oblasti, eventuelně ochranou a soustřeďováním nebo zpracováním vytěžené suroviny“ (Měřínský 1984).                                                                                            

Opevnění v této lokalitě bylo nazýváno v minulosti Burgštadl (Burgstadel, Burgstodl). Nachází se v mírném zalesněném svahu nad pravým břehem Bělokamenského potoka. Kruhový půdorys opevnění má celkový průměru 26 m a hloubka příkopu se pohybuje kolem 1 až 1,5 m, šířka kolem 5 m. Centrální vyvýšená plocha akropole dosahuje výšky 4 m nad dnem příkopu. Větší bezpečnost zajišťovala zřejmě palisáda kolem okraje centrální plošiny a vnějšího okraje příkopu.               

Náznak jakéhosi pravoúhlého půdorysu v této lokalitě zmínil německý historik Altrichter (1920). Jednalo se o právě probádané místo stranou motte, kde se zřejmě nacházela huť. Odpovídají tomu i nálezy většího množství střepů, hřebíků a strusky. Před léty byla tato lokalita považována za vojenské opevnění zbudované zde v letech 1842-3, kdy kolem Vyskytné probíhaly velké manévry 8. moravského pěšího regimentu z Jihlavy.                                                                                    

K motte se váže místní pověst o zlém rytíři sužujícím zdejší lid, kterou zaznamenal v r. 1919 a publikoval o rok později vyskytenský kronikář A. Siegl (1920). Poté byla ještě několikrát zveřejněna (Altrichter 1920 a 1931). Z textu pověsti se dozvídáme, že opevnění se říkalo Burgstadel, kdysi také Heustadel, protože prý na ní stávala kamenná stavba seníku, z jehož zříceniny byly kdysi postupně všechny kameny odneseny. Již zmíněný kronikář Siegl při popisu zdejší krajiny v kronice Vyskytné zmínil hluboký úvoz směřující od Folthöferova kříže k poloze „Burgstadel", aniž by o ní uvedl nějaké další podrobnosti (SOkA Jihlava, OÚ Vyskytná nad Jihlavou, Gedenkbuch der Gemeinde D. Giesshübl, str. 15: zápis z r. 1928).                                                                               
Katastrální plán Dorffes Taitsch Güsshibel (Vyskytná n. J.) z roku 1780 zachytil v prostoru Burgstadlu malou, takřka okrouhlou parcelu čís.170, která náležela k usedlosti čp.1 ve Vyskytné. Za zmínku zde také stojí pomístní název „Bei Lamgruben" (U hubené stěny, jámy), jímž bylo označeno celé široké okolí kolem motte od severu k jihu, a dále pomístní název „Auff der ödung" (Na pustém).                                                                                                                    

Nedaleko od motte se vyskytují rozsáhlé stopy po těžbě stříbra. V těsné blízkosti pak probíhal podél obou břehů Bělokamenského potoka již zmíněný a publikovaný tzv. starohorský vodní náhon jdoucí od Böhmova mlýna pod Vyskytnou až do Starých Hor u Jihlavy. Výstavba náhonu byla podle listiny z roku 1315 datována do I. čtvrtiny 14. století (Laštovička  Vilímek Vosáhlo 1981).                                                                                                                         

Existenci Burgstadlu či motte můžeme proto hypoteticky také spojit s ochranou, eventuelně údržbou tohoto mimořádného vodního díla, které bylo právě v těchto místech posíleno vodami Bělokamenského potoka. Za tímto účelem byla zbudována v údolí tzv. retenční nádrž, po 700 letech dnes neznatelná, jejíž hráz se nacházela asi 150 m nad motte. Díky zalesnění se však dodnes dochovala podstatná část náhonové strouhy dlouhé asi 7,5 km.                                                

Naši žádost o zařazení na seznam nemovitých kulturních památek kraje Vysočina se zasílá v obavách, aby nedošlo k narušení či zničení této významné fortifikace v důsledku uvažovaného rozšíření stávají skládky odpadů, kterou v blízkém sousedství provozuje v současnosti firma ASA s.r.o. Dačice.       

Ladislav Vilímek                                                                                                           

Rounek 25                                                                                                                 

Vyskytná nad Jihlavou 588 41

Telefon: +420 567 276 336